- děj
Pan Brouček cestou z hospůdky spadne do šachty, kterou se dostává do 15. století. Praha se právě připravuje na boj s křižáky. Brouček se seznámí s Jankem od Zvonu (Domšík), který ho přiměje, aby šel bojovat proti křižákům. Pan Brouček však z boje zbaběle utíká a dostává se na horu Vítkov, kde se seznámí s Žižkou. Panu Broučkovi se stýská po 19. století, a proto z hory rychle mizí, dostává se do Prahy. Poté co vidí křižáky ve městě, se vydává za němce v domnění, že padl do rukou Zikmundových vojáků. Když zjistí, že to jsou Češi, kteří jej naopak za německá slova chtějí upálit, hned obrátí a vydává se za Čecha a husitu. Muži jej proto zajmou a odvedou před Žižku, který ho odsoudí k upálení v sudu. Tu se nad panem Broučkem objeví hostinský a udivuje se tomu, jak se mohl pan Brouček dostat do sudu na dvoře před hostincem. Vtom si pan Brouček uvědomil, že cesta do 15. století byla pouhým snem...
- téma
Lidská zbabělost a chlubení.
- motiv
Vlastenectví; husitství; zbabělost; odvaha; kritika maloměšťáctví; prospěchářství; bezcharakternost; Jan Žižka; husitství.
Praha 19. a 15. století.
Chronologický postup, ale i retrospektiva. 14. kapitol. 173 stran.
Epika. Satirická povídka (ne historická), psána prózou.
Er-forma.
- Pan Brouček
Současný měšťan, zbabělý, pokrytecký, líný, bezcharakterní, zajímá se jen sám o sebe, na národ kašle. Rád se dobře nají, napije, užívá svých peněz získaných od nájemníků svého domu a přitom nepracuje, ani se nezajímá o život v okolí. Volný čas tráví po hospodách.
- Jan Domšík
Středověký měšťan, husitský bojovník, odvážný, obětavý, přátelský a nesobecný, bojuje s nadšením, uvědomělý vlastenec.
Přímá řeč.
Pásmo vypravěče.
---
Fantastické příběhy pana Broučka autora proslavily.
Psal žánrově bohatá díla.
Další díla např.:
- Žižka
- Slávie
- Ikaros
- Ruchovci
Škola národní; usilovali o posílení vlastenectví, myšlenka slovanské jednoty, silný zájem o venkov, historická tématika (autor např. S. Čech).
- Lumírovci
Škola kosmopolitní; chtěli povznést českou literaturu na evropskou úroveň, prostřednictvím překladů, experimentovali s evropskými žánry – např. sonet (autor např. J. Vrchlický)
Další autoři např.:
- Jaroslav Vrchlický
Selské balady – sociální a vlastenecká tématika, náměty z českých dějin, baladické příběhy selských bouří, časté postavy lidových rebelů, vůdců boje za právo a spravedlnost, i známých historických postav.
- Noc na Karlštejně (Jaroslav Vrchlický) – veselohra
1. jednání - příjezd císaře Karla IV. na Karlštejn (1363), kde byl očekáván hosty a svými poddanými. I přes zákaz císaře (Karlštejn byl pro ženy nepřístupný) přijela potají císařovna Alžběta (ze žárlivosti) a také Alena, milenka královského číšníka Peška Hlavně (Alena se vsadila s otcem, že když se dostane na Karlštejn, povolí jí otec svatbu s Peškem).
2. jednání - císařovna převlečena za panoše hlídá císařovu ložnici místo Peška. Když odešel Karel IV. na pobožnost, žádal ji Petr, král cyperský a jeruzalémský, který vyjednával s k Karlem IV., o polibek (tušil v ní ženu). Alžběta zlomila jeho meč - tím se prozradila a byla odhalena Karlem IV.
3. jednání - Alena s peškem na dostaveníčku pozorováni a znepokojováni, strhla se bitka. Pešek purkrabímu oznámil, že je Alena na hradě. Zpráva o tom byla ztotožňována s přítomností Alžběty. Císař oběma odpustil, Pešek byl pasován na rytíře, Alžběta doprovázena císařem na svůj hrad Karlík. Karlštejn byl zpřístupněn pak i ženám.